Syndrom vyhoření je nejčastěji dáván do souvislosti s prací, kdy důsledkem řady okolností, které jsou doprovázeny dlouhodobým stresem, dochází u některých jedinců k zásadní negativní proměně života. Mezi typické příznaky patří pocit marnosti, vlastní bezcennosti, cynismus, pokles pracovního nasazení, emoční, fyzické i kognitivní vyčerpání, podrážděnost, úzkosti, deprese, depersonalizace, případně tendence k návykovým látkám. Následně se přidružují různé somatické potíže. Obvykle dochází ke zhoršení partnerských vztahů nebo rozchodu, zvyšuje se riziko ztráty zaměstnání a mohou se objevovat suicidální myšlenky.